Zázraky ihned, nemožné na počkání 8 - Každému, co jeho jest

zpět

11.04.2017

Každému, co jeho jest

Zkusme posoudit výše popsané události, zkusme se podívat na míru zavinění a na další rysy událostí, které se nevešly do dosavadního líčení.

Již jsme si řekli, že vývoz obilí kryl investiční potřeby zemědělství. S tím souvisí i chov dobytka. V diskuzi k stránce wikipedie, věnované kolektivizaci, se o obvyklém tvrzení typu ‚chov dobytka se po zničující době kolektivizace obnovil až v šedesátých letech‘, říká, že je to jen další lež N. Chruščova. On prý prostě nezapočítal sovchozy. S nimi stav dobytka přesáhl před(prvo)válečnou úroveň již v roce 1938. Zajímavé. A nutí to k zamyšlení, co vše dalšího z toho, co považujeme za skutečnost, je pravdou jen z poloviny, nebo je vůbec lží?!

Ale hladomor existoval a konaly se i hony na kulaky. Pojďme se podívat na viníky.

Prvním na řadě je Stalin, většinou považovaný za hlavního viníka. Je pravděpodobné, že poté, co ‚kulaci‘ vlastně zklamali, se Stalin, jakožto asi jediný zodpovědný a schopný činitel tehdejší moci, prostě rozhodoval mezi ‚potoky krve‘ (tedy ‚něco se pokusíme s tím udělat‘) a ‚řekami krve‘ (‚necháme to vyhnít‘). Stalin se přinejmenším spolupodílel na spuštění mechanizmu řešení tehdejší problémy. Samotný Stalin koncem života litoval svojí tvrdosti1. Ale byl to zase Stalin, kdo zbavil zemi strašné bídy. Vlastně i na základě této knihy si lze udělat obrázek, kolik související práce bylo potřeba vykonat, než SSSR začal trochu slušně fungovat, a jak k tomu svými organizačními schopnostmi a svými fantastickými kompromisy přispěl Stalin. On správně odhadl situaci a dokázal vytýčit a zorganizovat práce, které umožnily Sovětskému svazu zkonsolidovat svoji moc a velice záhy přežít druhou světovou válku, nejstrašnější válku v dějinách lidstva.

Druhý na řadě je tehdejší ministr zemědělství J. A. Jakovlev. Člověk stejné krevní skupiny jako Trockij, Antonov-Ovsejenko, Chruščov, Skripnik a jim podobní. Lidé bez kouska svědomí, partajní pistolníci, kovbojové, hulváti a někteří z nich i přímo fašisté. Když jsem viděl jméno Jakovlev, rychle jsem zjišťoval, není-li příbuzný s Alexejem Nikolajevičem Jakovlevem2.

A následují řadoví ‚rudí baroni‘, panstvo, které sice neumí nic, ale zato dokáže likvidovat vše, co jim přijde do cesty. Místní, okresní, oblastní i vysocí funkcionáři strany, zvládající pouze vzletně řečnit, pečlivě počítat nesmyslná procenta a svůj prospěch. Máme tady také za bolševiky převlečené ukrajinské i jiné nacionalisty. Strašné jsou řady hrobů za nimi! Mnozí z nich byli spojenci Trockého!

V neposlední řadě musíme uvést mocné západní státy, které SSSR k hladomoru tlačily naprosto cíleně. Na tom se nemalou měrou podílel Trockij, měl kontakty mezi americkými bankéři, kteří stáli za celou intrikou. Trockij i tak zvané ‚vyspělé demokracie‘ nepatří v této historii mezi nevinné, a to nejen ve vztahu k Sovětskému svazu. Trockij se tímto okamžikem, velmi jemně řečeno, vyloučil z řad slušných lidí. Nebyl sám! V Sovětském svazu po něm zůstala typická ‚pátá kolona‘ již dříve uvedených stranických kovbojů. Je jen s podivem, že cepín zahálel tak dlouho …

Ovšem tento výčet prostě musí končit kulaky. Nelze je sice házet všechny do jednoho pytle, ale ač jejich konání bylo vysvětlitelné, nebylo přijatelné. Svým chováním překračovali zákony té doby a ohrožovali společenský smír až na hranu války. V nejmenším se nelze divit tehdejší moci, že v kulacích viděla hlavní problém. Oni jím fakticky byli. Byli příčinou řady nešťastných událostí! Prokletím byla jejich minulost ‚ostrých hochů‘, kriminálníků a válečných dezertérů a následná nechuť k organizované státní moci – bolševickým funkcionářům, úřadům, školám, knihovnám atd.3 Dezertéři a ‚capkové‘ prostě zůstávají dezertéry a ‚capky‘.

Na závěr prosím čtenáře, aby okomentovali text knihy. Stačí jen heslovitě, co se líbilo, co ne, jaký zanechalo dojem, čemu nevěříte a čemu ano, kde je slabá argumentace a kde je třeba přímo nesprávná. Děkuji. J. Václavík

Poznámky

1Radhakrišnan S., Skarnitzl R.: Bhágavadgíta; Nakladatelství ONYX, Praha, 2007 (doslov)

2Jakovlev A.N.: Rusko plné křížů. Od vpádu do pádu bolševiků, Doplněk, 2008

3Axell A.: Válka a Stalin očima sovětských generálů; Naše vojsko; 2005,

Martens L.: Запрещенный Сталин; Яуза, Эксмо; 2011, ISBN 978-5-699-45040-4

viz www.great-country.ru/content/library/knigi/istoricheskaja_proza/ljudo_martens_drugoj_vzgljad_na_stalina/index.php

Арюшенко О. Г.: О коллективизации; viz artyushenkooleg.ru/index.php/sssr-rf/o-kollektivizacii/ a další

zpět


diskuze


Menu

Úvod
Aktuality
Pospolné zřízení
Kapitalistické zřízení
Bůh synergie
Články
Knihy
Odkazy
Kontakt